Po více než měsíci od vypuknutí války na Ukrajině do Česka uteklo okolo 300 000 lidí, z toho přes 260 000 lidí dostalo speciální víza. Díky nim už také víme, že takřka polovina z nich jsou děti a že ze zbylých dospělých tvoří 80 % ženy.
Státní úřady ČR během krize ukázaly potřebnou flexibilitu, rychlost i lidskost a otevřeli vstup ukrajinských občanů de facto na bázi oznámení nebo výrazně zjednodušili vízové povinnosti stávajícím rezidentům. Nikdo se neodváží tvrdit, jak dlouho může válka pokračovat a zda-li se uprchlíci rozhodnou vrátit se do vlasti nebo se v ČR usadit. Jestliže by se významná část ukrajinských občanů rozhodla zůstat, co to může znamenat pro přehřátý pracovní trh práce?
V ČR i přes negativní vlivy pandemie panuje nedostatek pracovníků, nezaměstnanost je stále nejnižší v EU (2,4% v ČR oproti průměru 6,2% v EU) což velmi negativně pociťovaly tuzemské podniky a tudíž také tuzemská ekonomika. Podle Úřadu práce bylo na konci ledna, tedy zhruba měsíc před ruskou invazí na Ukrajinu, neobsazených přes 350 000 pracovních míst. V 70 % se jednalo o zaměstnání vhodná pro cizince, v převážné většině ve výrobě, v technických a dělnických oborech, ale také v sociálních službách a ve zdravotnictví.
Počet cizinců s ukrajinským občanstvím žijících v ČR:
Zdroj: ČSÚ, Ministerstvo vnitra
Nabízí se myšlenka, že právě váleční migranti z Ukrajiny, z nichž mnozí projevují o práci v Česku zájem, mohou nezanedbatelnou část nabízených pracovních pozic zaplnit. Že jde o zájem všech zúčastněných stran, potvrdilo i rychlé schválení tzv. lex Ukrajina, který dosavadní velmi náročný a pro řadu Ukrajinců dříve neprůchozí proces získávání pracovního povolení zrušil a pohlíží na uprchlíky z Ukrajiny jako na rezidenty s trvalým pobytem v ČR.
Mezi experty převládá názor, že příchod ukrajinských obyvatel je příležitost pro zaměstnavatele. Například podle Gerharda Knopa z Leadership Synergy Community je také patrné, že firmy jdou jejich zaměstnávání naproti, a to nejen pouze z důvodu zaplnění volných pracovních pozic, ale jednoznačně i z důvodu sounáležitosti. Pro řadu zaměstnavatelů bylo pomáhat samozřejmostí i ve dnech, kdy museli řešit operativu spojenou s konfliktem (narušení dodavatelských řetězců, nejistota v odbytu) a nezištně se vrhli na pomoc rodinám.
“Pomoci rodinám našich kmenových zaměstnanců, kterých máme v Česku přes 400, pro nás bylo morální povinností. Vypravili jsme několik autobusů pro rodinné příslušníky našich zaměstnanců, abychom je dostali mimo bezprostřední nebezpečí. Následně jsme jim pomohli zařídit ubytování. Chtěli jsme jen udělat správnou věc,” říká zakladatel HOPI Holding František Piškanin.
Zaplní ukrajinští utečenci díru na pracovním trhu?
Přesto v tomto okamžiku zaměstnávání ukrajinských uprchlíků přináší řadu výzev. Byť podle již zmíněných dat Úřadu práce byla naprostá většina pracovních nabídek vhodná pro cizince, nezřídka jde o pozice, které jsou fyzicky náročné. Mezi dospělými příchozími je přitom 80 % žen, neboť muži dobrovolně a od určitého okamžiku povinně zůstávali na Ukrajině, aby ji bránili.
Podle ČTK, která zveřejnila výsledky březnového průzkumu společnosti Profesia, je 59 % podniků ochotných na částečný nebo trvalý úvazek zaměstnat uprchlíky z Ukrajiny, a to i s vědomím toho, že jde převážně o ženy s dětmi. Pětina firem se ještě rozhoduje, stejný podíl pak se zaměstnáváním uprchlíků nepočítá. Podle Jany Stehlíkové, expertky na personalistiku a zakladatelky aplikace Flecto, v posledních dvou týdnech pracovních nabídek ze strany tuzemských firem spíše ubývá.
Pomineme-li fyzicky náročné profese, další značná část nabízených pracovních pozic je v oblasti služeb. Zde ale bývá zásadním problémem neznalost českého jazyka. Mnohdy může být alternativou angličtina, ve službách je ale zpravidla alespoň základní znalost českého jazyka nutností. To naštěstí nebývá vzhledem k jazykové příbuznosti s ukrajinštinou neřešitelný problém. Řada zaměstnavatelů je i připravena nabídnout vhodným uchazečům o zaměstnání z Ukrajiny kurzy češtiny.
Jedním z oborů, které už dlouhodobě trápí nedostatek pracovníků, je zdravotnictví. Ženy jsou v něm vítané, nicméně ve zdravotnictví Ukrajinci narážejí na další problém. A tím je vedle jazykové bariéry doložení vzdělání či kvalifikace. Byť mnozí z Ukrajinců, kteří k nám utekli, jsou kvalifikovaní a vzdělání, dosavadní pravidla jim neumožňují do tzv. regulovaných profesí, které vyžadují určitý typ kvalifikace, nastoupit. Než se tento problém vyřeší, resort zdravotnictví přislíbil, že Ukrajincům umožní pracovat ve zdravotnictví na jiných pozicích, které kvalifikaci nevyžadují.
Klíč k zaplnění volných míst Ukrajinci? Přizpůsobivost a opravdová chuť jim pomoci
Z výše uvedených informací vyplývá, že poptávka trhu práce se s nabídkou v podobě ukrajinských utečenců přímo nepotkává. Lidé z Ukrajiny jsou v naprosté většině případů ihned zaměstnatelní jen ve specifických profesích. I v tomto případě ale nemusí jít o stoprocentní shodu. Jak už bylo zmíněno, zhruba polovina migrantů z Ukrajiny jsou děti, o které se starají jejich matky, které tvoří 80 % dospělých utečenců. Zaměstnavatelé jim proto budou muset vycházet v jejich mateřských povinnostech vstříc a očekává se, že ze strany Ukrajinek bude spíše poptávka po snížených úvazcích a zaměstnání s flexibilní pracovní dobou. Zásadní je také další podpora ze strany zaměstnavatele jako je rychlejší přístup k výplatě, než po měsíci, protože náklady spojené s usazením v ČR se mohou zdát astronomické (náklady na bydlení v Praze jsou o 40% vyšší než v Kyjevě a ještě k tomu si lidé přivážejí úspory z 3x nižších mezd).
V tomto ohledu je opravdu důležité vyjít jim vstříc, protože oněch 5 000 korun na nový start zdaleka nestačí. Někteří k nám dokonce přišli úplně bez úspor. Takoví lidé mohou být velmi náchylní k tomu, aby propadli nástrahám pracovních mafiánů, lichvářů, nebo dokonce skončit v nucené prostituci. Příklady šmejdů, kteří situace utečenců zneužívají se bohužel objevují čím dál častěji a neuděláme-li maximum proto, abychom poskytli patřičnou pomoc, může jich nadále přibývat.
Možná se někdo domníval, že ukrajinští uprchlíci zachrání tuzemský přehřátý trh práce, zatím to ale není pravděpodobné. Respektive to není vyloučené, jen je nutné pamatovat na to, že aby se nabídka pracovních pozic potkala s poptávkou, bude to od obou stran vyžadovat notnou dávku přizpůsobivosti a trpělivosti, protože nelze očekávat, že výsledky se dostaví hned. Od zaměstnavatelů se nyní vyžaduje například flexibilita v pracovních úvazcích a odměnách, v dlouhodobém horizontu pak pomoc s učením se češtiny a rekvalifikací. Od příchozích Ukrajinců zase ochota nějaký čas dělat práci, která sice neodpovídá jejich vzdělání nebo zkušenostem, ale je třeba zatím to nejlepší, co dělat lze, dokud si neporadí s jazykovou bariérou.
Podle Jany Stehlíkové jsou v tento okamžik ukrajinští uprchlíci ochotni méně kvalifikovanou práci přijmout, neboť většina z nich považuje svůj pobyt v Česku za dočasný. Přesto je podle ní důležité nabídnout jim bezpečí a jistotu ve formě legálních pracovních příležitostí s maximální mírou flexibility, aby nespadli do šedé ekonomiky. „Toto bude největší výzva pro české zaměstnavatele, kteří zatím zejména v oblasti nekvalifikovaných pracovních pozic neposkytují dostatečnou flexibilitu ani českým zaměstnancům, kupříkladu nejsou zvyklí vyplácet mzdu průběžně formou záloh,” dodává Stehlíková.
Ve středním časovém horizontu, za předpokladu, že by na Ukrajině stále nebylo bezpečno a stále by u nás uprchlíci zůstávali, by už čeština nemusela být problém. Stejně tak lze doufat, že se za nějaký čas otevře možnost uznávat některé ukrajinské diplomy a kvalifikace anebo si je u nás dodělat. Podle Stehlíkové už Ministerstvo práce a sociálních věcí na uznávání kvalifikací a revizi seznamu regulovaných povolání pracuje. Také Hospodářská komora a svazy by podle ní mohly rychle dát dohromady informace o nabídce práce od firem a také o struktuře pozic, které by se uprchlíkům vůbec daly nabídnout. Vše je ale podle ní s určitou mírou optimismu otázkou měsíců. Ve výsledku by se tak tuzemskému trhu práce ale i Ukrajincům, kteří by u nás zůstali dlouhodobě, mohlo opravdu konečně ulevit.
.png)
.png)
