“Lidé nám raději řeknou cokoliv o svém sexuálním životě nebo nevěře, než aby mluvili o svých penězích a osobních financích.” Věta, která zní na první poslech jako otřepaná lidová moudrost. Ve skutečnosti jde o jeden z hlavních poznatků vědeckého článku amerického psychiatra Richarda Trachtmana z roku 1999 s příznačným názvem the Money Taboo.
Trachtman se v něm zabývá tím, jak komunikační blok ve vztahu k tématu peněz ovlivňuje nejen běžné životy lidí, ale může se stát i častou příčinou hlubších psychických problémů a neschopnosti pacientů posunout se při terapiích správným směrem. Zjednodušeně řečeno, peníze mohou naše duševní zdraví ovlivnit víc, než jsme si kdy dokázali představit.
Říkejme tomu třeba finanční ticho. O penězích dokážeme mluvit možná s partnerem a blízkou rodinou (i když i tady bývá téma často hodně zúžené – vzpomeňme si na všechny ty případy utajených dluhů obřích rozměrů, které stáhly celou rodinu ke dnu a které se mohly vyřešit, kdyby jejich autoři včas dokázali přiznat barvu), možná s nejlepším přítelem, tím ale výčet v zásadě končí.
Podle výzkumu společnosti Advanto, realizovaném v roce 2020 agenturou EMA Data na českých zaměstnancích, 70 % lidí očekává finanční pomoc a podporu od svého zaměstnavatele v případě finančních problémů nebo jen diskomfortu, ale nikdy si o ni neřeknou. Zaměstnanci nejsou ochotni vyjádřit ani mírnou nespokojenost a v případě lepší finanční nabídky odcházejí bez varování pracovat ke konkurenci. Jejich šéfové se tak o pravém důvodu odchodu často vůbec nedozví.
Peníze jsou přitom téma, o kterých by se v českých firmách rozhodně mluvit mělo. “Podle našich vlastních průzkumů i studií, které máme k dispozici, má téměř 50 % zaměstnanců problém vyjít se svými příjmy v průběhu měsíce. Nejde přitom jen o nízkopříjmové skupiny, jak by se na první pohled mohlo zdát. S touto situací se běžně potýkají i lidé s nadprůměrnými příjmy,” popisuje situaci na českém trhu práce zakladatel a CEO Advanta Martin Fortelný. Poukazuje přitom na další typický fenomén tzv. výplatních milionářů. “Zaměstnanci si nevytváří úspory a 80 % své výplaty utratí během prvních 7 dní. To nutně vede k rutinně se opakujícímu kolotoči, kdy lidé po většinu měsíce musí utahovat opasky a jakýkoli nečekaný výdaj vyšší než 10 tisíc korun je může ohrozit, přimět využít nevýhodnou a nebezpečnou půjčku a otevřít rychlou cestu do dluhové pasti,” popisuje Fortelný.
Jak z toho ven? Gerhard Knop, dlouholetý CEO firmy Witte Automotive, vrcholový manažer a zakladatel Leadership Synergy Community mluví o tom, že nastavit mezi manažery a zaměstnanci takovou míru důvěry, že s vámi lidé budou ochotni o svých finančních problémech a situacích mluvit, je pro zdravé fungování firmy naprosto nezbytné. “Na to nepotřebujete žádnou speciální metodiku, ani manažerský kurz. Mluvte s lidmi. Ptejte se jich stále dokola na to stejné. Co potřebují, co je trápí, co je těší a co očekávají. Opakujte jim, že jste tu pro ně a vytvořte bezpečné prostředí.”
Na principu důvěry a otevřeného dialogu fungují dnes všechny svobodné firmy. “Ve svobodných firmách se můžeme inspirovat. Nemusíme hned ve své firmě zveřejnit platy všech pracovníků, taková míra otevřenosti nemusí být pro každého, řadu užitečných principů si ale může osvojit jakákoli firma.”
Knop přitom poukazuje na nedostatečnou finanční gramotnost českých zaměstnanců, kterou je nutné cíleně zvyšovat. Jak se ale v praxi popasovat s tématem, které si tak rádi berou za své ředitelé firem, HR manažeři nebo třeba politici? Jak převést floskuli do fungující praxe?
Knop i Fortelný mají jasno. Cílené vzdělávání všemi možnými kanály včetně gamifikace, benefitů za splnění kurzů, vzdělávacích teambuildingů tvoří jen jednu důležitou část.
Zaměstnanci musí zároveň získat praktické nástroje na bezpečné ovládání svých osobních financí, v nichž bude finanční gramotnost přímo zhmotněná jako jedna z esenciálních vlastností. A které zaměstnance budou přímo vést a motivovat k finančně odpovědnému chování. Fortelný přirovnává situaci k jízdě autem. “Všichni, co řídíme auto, jsme prošli autoškolou. Získali jsme vzdělání i praxi, známe pravidla silničního provozu. Přitom je ale každý z nás rád, že má v autě bezpečnostní pásy, airbag a další bezpečnostní prvky.”
Jedním z takových bezpečných nástrojů může být i Advanto. Aplikace, která pomáhá lépe rozložit příjmy a výdaje v rámci měsíce a která umožňuje jednoduchý, rychlý a intuitivní přístup k vlastní odpracované mzdě vícekrát do měsíce. Odbourává tak zbytečný finanční stres, působí jako prevence zadlužení. Technologie přitom také redukuje problém studu, který v minulosti zažívali mnozí zaměstnanci, kteří šli osobně na mzdovou účtárnu žádat zálohu na mzdu – dostáváme se opět na začátek k problému finančního ticha.
Gerhard Knop shrnuje své zkušenosti a svá doporučení ředitelům a manažerům firem do několika jednoduchých bodů:
- Důvěra v zaměstnance a v jejich kompetenci je základním stavebním kamenem kvalitního vztahu mezi firmou a jejími lidmi.
- Mluvit s lidmi je nezbytné. Ptejme se jich stále dokola na to, co potřebují, co je trápí, co je těší a co očekávají.
- Nabízejme zaměstnancům takovou pomoc či benefity, které rezonují s jejich potřebami.
- Finanční gramotnost nesmí zůstat na papíře, lidé potřebují praktické nástroje, které jim pomohou chovat se v oblasti osobních financí zodpovědně.