Zaměstnávání cizinců z Ukrajiny, Filipín a Mongolska krok za krokem

Postup při zaměstnání cizinců

1. Ohlášení volného pracovního místa

Ještě než může zaměstnavatel přijmout cizince, musí nahlásit volné pracovní místo na krajské pobočce Úřadu práce ČR. Tato povinnost se vztahuje na každé místo, na které chce zaměstnavatel zaměstnat cizince, jenž nemá volný přístup na trh práce, tj. potřebuje povolení k zaměstnání nebo zaměstnaneckou kartu či modrou kartu.

‍

Při hlášení volného pracovního místa se uvádí charakteristika pozice – druh práce, místo výkonu, požadovaná kvalifikace, mzdové podmínky, zda jde o dobu určitou (včetně délky) či neurčitou apod. dle daného postupu a povinností zaměstnavatele. Pokud má být cizinec zaměstnán na zaměstnaneckou kartu, zaměstnavatel musí dát souhlas s uvedením pozice v centrální evidenci míst pro držitele zaměstnaneckých karet a ponechat ji v evidenci ÚP min. 30 dnů od nahlášení. To slouží jako test trhu práce – ověřuje se, zda místo nejde obsadit domácí pracovní silou.

2. Výběr vhodného kandidáta

Zaměstnavatel buď již má vybraného kandidáta z ciziny, nebo hledá zájemce. Může využít databáze ÚP či vlastní nábor. U programů ekonomické migrace (viz níže) se předpokládá, že zaměstnavatel zná konkrétního uchazeče a žádá o jeho zařazení. Pozice musí splňovat podmínky programu (např. určité profese dle klasifikace CZ-ISCO u některých programů – viz část 3).

3. Uzavření smlouvy nebo smlouvy o smlouvě budoucí

Ještě před tím, než cizinec podá žádost o vízum/pobyt, je nutné připravit pracovněprávní dokumenty. Zákon vyžaduje, aby cizinec měl písemně uzavřenou pracovní smlouvu (případně dohodu o pracovní činnosti) na dobu, po kterou bude zaměstnání vykonáváno, nebo alespoň písemnou smlouvu o smlouvě budoucí se závazkem, že strany do určité lhůty uzavřou pracovní smlouvu. V těchto dokumentech musí být uvedena doba trvání pracovního poměru, výše mzdy/odměny, stanovená týdenní pracovní doba a dovolená (to je povinné zejména, pokud cizinec žádá o povolení k zaměstnání, resp. u zaměstnaneckých karet to vyžaduje zákon obdobně).

‍

U méně kvalifikovaných pozic na HPP zpravidla půjde o zaměstnaneckou smlouvu na dobu určitou (max. délka obvykle 2 roky vzhledem k platnosti karty – viz níže). Je nutné nabídnout mzdu alespoň ve výši české minimální mzdy (resp. odpovídající úrovni zaručené mzdy pro danou skupinu prací) a pracovní podmínky srovnatelné s podmínkami pro české občany.

‍

Držitelé zaměstnanecké karty musí mít sjednán úvazek min. 15 hodin týdně a mzda nesmí být nižší než základní sazba minimální mzdy bez ohledu na úvazek. U modrých karet platí vyšší platové minimum, 1,5násobek průměrné mzdy (Postupy a povinnosti zaměstnavatele). Modrá karta se týká vysoce kvalifikovaných, nikoli běžných manuálních pozic.

4. Žádost cizince o pobytové a pracovní povolení

Vybraný uchazeč z ciziny musí získat oprávnění k pobytu za účelem zaměstnání. Pro pozice delší než 3 měsíce se standardně využívá zaměstnanecká karta, což je kombinované povolení k dlouhodobému pobytu a zaměstnání. Cizinec podává žádost o zaměstnaneckou kartu na českém zastupitelském úřadu (ambasádě/konzulátu) v domovské zemi či jiné určené zemi. K žádosti se přikládají dokumenty: pracovní smlouva (nebo příslib smlouvy) od zaměstnavatele, doklad o zajištěném ubytování v ČR, cestovní pas, fotografie a případně doklad o vzdělání či odborné kvalifikaci pro dané místo. V některých případech může být vyžádán výpis z rejstříku trestů země původu (dle aktuálních požadavků Ministerstva vnitra).

‍

Pokud je zaměstnavatel zapojen do vládního programu (např. Režim Ukrajina apod.), uchazeč obdrží přednostní termín k podání žádosti na ambasádě – k tomu více v části 3.

‍

Pro krátkodobé zaměstnání do 90 dnů by místo zaměstnanecké karty bylo třeba povolení k zaměstnání a krátkodobé vízum, ale u HPP na dobu určitou (déle než 3 měsíce) se využívá právě zaměstnanecká karta. Výjimkou jsou sezónní práce do 6 měsíců, kdy existuje zvláštní dlouhodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání, opět s povolením od ÚP.

5. Schválení a vydání povolení

Úřady v ČR (Ministerstvo vnitra – Odbor azylové a migrační politiky) posuzují žádost o zaměstnaneckou kartu. Krajská pobočka ÚP ČR přitom potvrzuje, že místo bylo řádně nahlášeno a je možné jej obsadit cizincem (to je součást procesu tzv. labor market test). Po splnění všech náležitostí vydá MV ČR rozhodnutí o udělení dlouhodobého pobytu – zaměstnanecké karty. Doba vyřízení bývá zpravidla 60 dní (u programů ekonomické migrace často rychlejší termín podání, ale samotné řízení trvá stále v řádu týdnů).

‍

Jakmile je žádost schválena, uchazeč obdrží vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí zaměstnanecké karty (tzv. vstupní vízum). Po příjezdu do ČR musí cizinec navštívit pracoviště MV ČR k poskytnutí biometrických údajů a převzetí plastové karty.

6. Nástup do zaměstnání

V den, kdy cizinec nastoupí do práce, s ním zaměstnavatel uzavře pracovní smlouvu (pokud zatím existovala jen smlouva budoucí) a seznámí ho s povinnostmi BOZP apod., jako s každým jiným zaměstnancem. Nejpozději v den nástupu musí zaměstnavatel písemně informovat krajskou pobočku Úřadu práce o tom, že cizinec nastoupil na dané pracovní místo. K tomu slouží formulář „Sdělení o nástupu,“ které lze podat datovou schránkou či elektronicky. Tato ohlašovací povinnost je dána §87 zákona o zaměstnanosti.

7. Registrace na ČSSZ a zdravotní pojišťovně

Do 8 kalendářních dnů od nástupu musí zaměstnavatel přihlásit nového zaměstnance k sociálnímu pojištění u místně příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a u zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec pojištěn. U cizinců s dlouhodobým pobytem za účelem zaměstnání vzniká účast ve veřejném zdravotním pojištění stejně jako u českých zaměstnanců – od prvního dne pracovního poměru. Zaměstnavatel tedy nového pracovníka přihlásí u jeho zdravotní pojišťovny (pokud cizinec nemá preferenci, zpravidla u VZP) a začne za něj odvádět pojistné. Stejně tak vzniká účast na sociálním pojištění (nemocenském a důchodovém) – zaměstnavatel vyplní a podá oznámení o nástupu do zaměstnání na OSSZ. Tyto kroky jsou shodné pro tuzemce i cizince.

‍

V případě, že by cizinec pracoval na malý rozsah nebo DPP do 10 tis. Kč měsíčně, nevznikne účast na pojištění – ohlašovací povinnost vůči OSSZ a ZP se pak řídí zvláštními pravidly. U HPP s běžnou mzdou však pojištění vzniká vždy.

8. Další ohlašovací povinnosti vůči ÚP

Pokud by cizinec nenastoupil do práce vůbec (např. nedostal vízum včas nebo si to rozmyslel), je zaměstnavatel povinen to nahlásit Úřadu práce. U držitelů zaměstnanecké karty nebo modré karty se nahlášení realizuje do 45 dnů ode dne, kdy byly splněny podmínky pro vydání karty (typicky cca do 45 dnů od plánovaného nástupu). U cizince s povolením k zaměstnání (samostatným) do 10 dnů od data, kdy měl nastoupit.

Pokud cizinec ukončí zaměstnání předčasně (dříve než vyprší povolení/karta) nebo pokud skončí pracovní poměr výpovědí či dohodou pro zákonem stanovené důvody, či okamžitým zrušením, musí zaměstnavatel do 10 dnů ohlásit tuto skutečnost ÚP a uvést i důvod skončení. Tyto informace slouží jednak ke statistice a kontrole, jednak proto, aby ÚP věděl, že dané volné místo může případně znovu nabídnout nebo zrušit v evidenci. Ukončení pracovního poměru také cizinec hlásí MV, a běží mu lhůta 60 dní na hledání nového zaměstnání, pokud mu karta má zůstat – to je ale povinnost cizince, ne zaměstnavatele.

9. Náležitosti po nástupu a během zaměstnání

Zaměstnavatel musí vést evidenci zaměstnávaných cizinců. Do evidence se zapisují identifikační údaje cizince, státní občanství, číslo pasu, adresa trvalého pobytu v zahraničí a adresa pro doručování, druh práce, místo výkonu práce, doba trvání zaměstnání a údaje o vydaném povolení (číslo a doba platnosti zaměstnanecké karty nebo povolení k zaměstnání).

Kopie dokladů prokazujících oprávnění k pobytu a práci (tj. kopie zaměstnanecké karty, víza, povolení) je zaměstnavatel povinen uchovávat po celou dobu zaměstnávání a ještě 3 roky po jeho skončení. Dále musí zaměstnavatel plnit běžné povinnosti jako u každého zaměstnance – vést mzdové listy, odvádět za zaměstnance zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, umožnit čerpání dovolené, zajistit BOZP školení, případně pracovnělékařskou prohlídku apod.

‍

Kromě získání povolení a informování úřadů navíc, je zaměstnávání cizince na HPP administrativně obdobné jako u tuzemského zaměstnance.

Specializované programy pro zaměstnávání cizinců (Režimy Ukrajina, Mongolsko, Filipíny)

Česká vláda zavedla několik cílených programů ekonomické migrace, které usnadňují a urychlují přijímání pracovníků z vybraných zemí. Od roku 2019 existuje rámec Program kvalifikovaný zaměstnanec, který sjednotil dřívější jednotlivé režimy (tzv. Režim Ukrajina, Režim ostatní státy – Mongolsko, Filipíny, Srbsko, Režim zemědělec aj.) Níže přibližujeme, jak fungují zejména programy týkající se Ukrajiny, Mongolska a Filipín a jaké podmínky musí splňovat zaměstnavatel.

Režim Ukrajina

V souvislosti s válkou na Ukrajině se v roce 2022 významně zvýšil počet ukrajinských zaměstnanců v ČR. Již v roce 2016 však byl spuštěn Režim Ukrajina jako pilotní projekt na rychlejší nábor kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny. Program byl postupně rozšířen a nyní je součástí Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Tento program stanoví roční kvótu pro počet žádostí o zaměstnanecké karty podaných Ukrajinci – v současnosti až kolem 11 000 ročně. Žadatelé zařazení do programu získají přednostní termín k podání žádosti na konzulátu v Kyjevě či ve Lvově, čímž odpadá dlouhé čekání.

Podmínky pro zaměstnavatele

Do programu mohou být zařazeni jen přímí zaměstnavatelé (ne agentury) fungující alespoň 2 roky, bez dluhů vůči státu (daně, pojistné) a zaměstnávající aspoň 6 kmenových zaměstnanců. Zaměstnavatel podává žádost o zařazení u tzv. garanta programu v ČR – těmi jsou například Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Konfederace zaměstnavatelských svazů či Asociace malých a středních podniků (podle sektoru či regionu). Garant posoudí splnění kritérií a předá žádost Ministerstvu průmyslu a obchodu (gestor programu) ke schválení.

Podmínky pro pracovní místa

Program Ukrajina (nyní kvalifikovaný zaměstnanec) cílí na pozice spadající do klasifikace CZ-ISCO 4–8, tedy středně a nízce kvalifikované práce – typicky řemeslníci, opraváři, obsluha strojů, pracovníci ve službách, v zemědělství apod. Není určen pro vysoce kvalifikované (pro ty je zvlášť Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec). Mzda nabídnutá v programu Ukrajina musí činit alespoň 1,2násobek zaručené mzdy pro danou skupinu prací, čímž se zajišťuje, že nebude docházet k podhodnocení cizinců oproti místním. Program umožňuje zaměstnat pracovníky na standardní zaměstnanecké karty (na až 2 roky, s možností prodloužení). Velkou výhodou je zkrácení čekacích lhůt – firmy často uvádějí, že díky režimu Ukrajina se zkrátila doba vyřízení z mnoha měsíců na několik týdnů či pár měsíců.

Režim ostatní státy – Mongolsko a Filipíny

V reakci na nedostatek pracovních sil byly zavedeny také programy pro další státy, zejména Mongolsko a Filipíny (od r. 2018/2019). Ty byly též sloučeny pod Program kvalifikovaný zaměstnanec. Fungují obdobně jako u Ukrajiny: stanovují kvóty a garantují rychlejší proces. Např. pro Filipíny je od roku 2024 stanoven roční limit 5 300 zaměstnaneckých karet, pro Mongolsko kvóta 3 170 karet ročně.

‍

Žádosti Filipínců vyřizuje český konzulát v Manile, u Mongolů velvyslanectví v Ulánbátaru. Podmínky pro zaměstnavatele jsou shodné – min. 2 roky existence firmy, 6 zaměstnanců, bezdlužnost, přímý zaměstnavatel. I zde musí jít o pracovní místa klasifikovaná v úrovni CZ-ISCO 4–8 (tedy kvalifikovaní dělníci, obsluha strojů, služby, zemědělství apod.) a s odpovídající mzdou (min. 1,2× zaručené mzdy).

‍

Zaměstnavatelé postupují tak, že přes garanta požádají o zařazení do programu Mongolsko/Filipíny, a po schválení obdrží termín pro své uchazeče na podání žádosti o vízum. Praktická zkušenost u Filipín je, že se často jedná o pracovníky ve výrobě, logistice, elektronice nebo i ve službách (např. kuchaři, řezníci apod.), u Mongolska často o dělnické profese ve stavebnictví či průmyslu. Díky programům si firmy zkracují dobu, po kterou je místo neobsazené – od podání žádosti do nástupu může být cca 3–4 měsíce, zatímco mimo program by to mohlo trvat i déle než půl roku.

Další programy

Kromě uvedeného Programu kvalifikovaný zaměstnanec (pro středně a nízko kvalifikované) existují ještě  Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec (pro vysokoškoláky a experty, nahrazuje dřívější pilotní projekt Ukrajina-Indie) a Program klíčový a vědecký personál (pro manažery, vědce, start-upy apod.)

‍

Za zmínku stojí Program mimořádné pracovní vízum v gesci Ministerstva zemědělství, který cílí na sezónní/manuální pracovníky v zemědělství, lesnictví a potravinářství (dříve znám jako „Projekt Zemědělec“). Například pro Ukrajince v zemědělství bylo v letech 2019–2022 možné využít mimořádné pracovní vízum na 1 rok, bez možnosti prodloužení, s kvótou 1 500 osob ročně. Od roku 2023 je tento program upraven NV č. 437/2023 Sb. a rozšířen i na další země (Gruzie, Moldavsko aj.). Pro zaměstnavatele v zemědělství je to cesta, jak získat třeba sezónní dělníky mimo standardní zaměstnanecké karty.

Obecně zapojení do vládního programu není povinné, ale výrazně zjednodušuje proces. Zaměstnavatel, který splňuje kritéria, získá možnost přednostního vyřízení – v praxi rychlejší termín na ambasádě a často i koordinaci procesu. Pro cizince to znamená kratší čekání na vízum. Tyto programy reagují na poptávku českých firem po pracovní síle z konkrétních zemí a zároveň stanovují rámec, aby zaměstnávání probíhalo legálně a koordinovaně. Aktuální informace o programech a postupech lze nalézt na webu MPSV v sekci Projekty ekonomické migrace a na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu, které je gestorem (správcem) programů.

Další administrativní kroky a povinnosti zaměstnavatele

Kromě samotného vyřízení povolení a nástupu cizince do práce musí zaměstnavatel plnit řadu běžných administrativních povinností jako u jiných zaměstnanců, plus některé zvláštní povinnosti týkající se cizinců:

• Sociální pojištění (ČSSZ): Zaměstnavatel je povinen přihlásit zaměstnance (pokud spadá do pojištění – což HPP vždy) u ČSSZ. Standardně se podává formulář „Oznámení o nástupu do zaměstnání“ do 8 dnů od nástupu. Následně musí měsíčně odvádět pojistné na sociální zabezpečení (důchodové + nemocenské) – část hradí zaměstnanec ze mzdy (6.5 % důchodové, 0 % nemocenské, jelikož od 2019 zaměstnanci neplatí nemocenské), část zaměstnavatel (24.8 % z hrubé mzdy). Tyto odvody a povinnosti se řídí zákonem o pojistném na SZ. Pokud se jedná o prvního zaměstnance ve firmě, musí se zaměstnavatel zaregistrovat u OSSZ jako plátce. U cizinců není žádná odchylka – i zahraniční pracovník s pracovním poměrem v ČR podléhá českému sociálnímu pojištění (ledaže by šlo o výjimku dle mezistátní smlouvy či EU nařízení, což se může týkat např. pendlerů, ale u klasického dlouhodobého zaměstnání neplatí).
  
  
• Zdravotní pojištění: Stejně tak je nutné přihlásit zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny (většina cizinců volí VZP, ale mohou mít i jinou z 7 pojišťoven). Ohlášení nástupu se dělá opět do 8 dnů. Zaměstnavatel je povinen odvádět veřejné zdravotní pojištění – 13.5 % z hrubé mzdy (zaměstnanec 4.5 %, zaměstnavatel 9 %). U cizince s dlouhodobým pobytem za účelem zaměstnání je účast na veřejném zdrav. pojištění povinná ze zákona – jedná se o tzv. veřejně pojištěnou osobu stejně jako u občana ČR. Cizinci s jiným statusem, např. studenti nebo OSVČ, by mohli spadat mimo veřejné pojištění a museli by mít komerční – to ale není případ zaměstnaneckých karet. Po skončení zaměstnání odhlásí zaměstnavatel pracovníka z pojištění do 8 dnů.
  
  
• Daň z příjmů a povinnosti vůči finančnímu úřadu: Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance zálohovou daň z příjmů ze závislé činnosti (15 % resp. 23 % z hrubé mzdy dle výše). Před nástupem by si zaměstnanec měl vybrat tzv. daňového rezidenta vs. nerezidenta pro daňové účely: pokud bude mít v ČR trvalé bydliště nebo se zde zdržuje >183 dní, stane se daňovým rezidentem a může uplatnit slevy na poplatníka, děti atd., pokud ne, daní se jako nerezident (omezené slevy). Zaměstnavatel by měl dát zaměstnanci podepsat prohlášení poplatníka daně (růžový formulář), aby mohl uplatnit základní slevu na dani. Firmy musí být registrovány u FÚ jako plátci daně ze závislé činnosti – pokud zaměstnávají už české zaměstnance, mají to vyřešeno; pokud by prvním zaměstnancem byl cizinec, musejí se registrovat. Každý měsíc pak podávají přehledy o dani a ročně provádějí roční zúčtování daní nebo vystaví zaměstnanci potvrzení pro daňové přiznání. Tyto povinnosti jsou opět shodné jako pro jiné zaměstnance, žádné zvláštní daně za cizince se neplatí. Je jen potřeba správně zohlednit, zda zaměstnanec uplatňuje daňové slevy (což může, pokud je rezident nebo pokud je aspoň z EU – Filipíny/Mongolsko nejsou v EU, tam nerezident nemůže uplatnit např. slevu na poplatníka; u Ukrajiny jakožto nerezident také ne, leda by se stal rezidentem ČR).
  
  
• Imigrační úřady a povinnosti: Po příjezdu cizince do ČR na vízum za účelem převzetí karty má cizinec povinnost registrovat se do 3 pracovních dnů u cizinecké policie (pokud by nebydlel v hotelu, který to udělá za něj). Při první návštěvě OAMP (ministerstva vnitra) kvůli biometrice se tato registrace často spojí. Zaměstnavatel by měl poučit zaměstnance o této povinnosti. Dále, během zaměstnání: pokud chce cizinec změnit pozici u téhož zaměstnavatele nebo přejít k jinému zaměstnavateli v prvních 6 měsících platnosti zaměstnanecké karty, musí požádat Ministerstvo vnitra o souhlas předem. Po 6 měsících stačí změnu nahlásit MV (zaměstnavatel by o těchto krocích měl vědět a spolupracovat, např. dát novou smlouvu pro žádost). Prodloužení pobytu: Zaměstnaneckou kartu lze opakovaně prodloužit. Pokud chce zaměstnavatel cizince dále zaměstnávat po skončení doby určité, měl by včas uzavřít dodatek/prodloužení smlouvy a cizinec musí cca 3 měsíce před koncem platnosti karty podat žádost o prodloužení na MV. Zaměstnavatel může pomoci tím, že poskytne potřebné dokumenty (novou pracovní smlouvu). Odchod zaměstnance: Kromě hlášení Úřadu práce (viz výše) by měl zaměstnavatel cizinci vystavit Potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) jako každému zaměstnanci a odhlásit ho z pojištění. Cizinec sám pak řeší další pobyt (např. odjezd nebo hledání nové práce v zákonné lhůtě 60 dnů).
  
  
• Další povinnosti a doporučení: Zaměstnavatel musí umožnit případnou kontrolu ze strany inspekce práce či úřadu práce – inspektoři mohou kontrolovat, zda cizinci pracují legálně (tzn. mají platné povolení, pracovní smlouvu, nejsou zaměstnáni „na černo“). Je proto důležité mít v pořádku všechny dokumenty – pracovní smlouvu, kopii zaměstnanecké karty, evidenci docházky atd. Vedení evidence cizinců (viz výše) je zákonnou povinností a její nedodržení může být pokutováno. Také je třeba průběžně sledovat platnost povolení k pobytu zaměstnance – pokud by se blížil konec a zaměstnanec neprodloužil, měl by na to zaměstnavatel upozornit (případně se zajímat, zda podal žádost). V neposlední řadě, zaměstnavatel musí cizinci zaručit stejné zacházení a mzdu ne nižší, než je obvyklé pro podobnou pozici. Diskriminace cizinců v odměňování je zákonem zakázána; naopak se očekává, že pracovní a mzdové podmínky budou obvyklé jako pro občany ČR na dané pozici.
  
  

Právní souvislosti zaměstnání cizinců

Zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) – základní právní rámec upravující zaměstnávání cizinců. Stanoví, kteří cizinci mají volný vstup na trh práce (např. občané EU a jejich rodinní příslušníci, cizinci s trvalým pobytem, absolventi českých škol apod.), a kteří naopak potřebují pracovní povolení. Ukládá též povinnosti zaměstnavatelům: např. oznamovat volná místa (§86), informovat ÚP o nástupu a ukončení zaměstnání cizince (§87, 88) a vést evidenci cizinců (§102). Porušení těchto povinností může být sankcionováno jako přestupek či správní delikt. Zákon o zaměstnanosti rovněž vymezuje pojem nelegální práce cizince a postihy za její umožnění (pokuta až v řádu statisíců Kč či zákaz činnosti pro zaměstnavatele).

‍

Zákon o pobytu cizinců (č. 326/1999 Sb.) – upravuje víza a pobytová oprávnění. Zavedl institut zaměstnanecké karty (§42g a násl.), která funguje jako duální povolení – opravňuje k pobytu i k zaměstnání na určité pozici. Při zaměstnávání cizince na zaměstnaneckou kartu není tedy třeba zvláštní povolení ÚP (to je součást procesu karty), ledaže by šlo o neduální kartu (výjimkou jsou případy, kdy cizinec v ČR pobývá za jiným účelem a potřebuje separé povolení k zaměstnání od ÚP – např. držitelé víza za účelem strpění, sezónní zaměstnanci, žadatelé o azyl po 6 měsících apod. Zákon o pobytu rovněž obsahuje požadavky na náležitosti žádosti o pobyt, postup Ministerstva vnitra při vydávání zaměstnaneckých karet, podmínky pro změnu zaměstnavatele (nutnost nahlásit a žádat o souhlas při změně práce v prvních 6 měsících platnosti karty atd.), a povinnost cizince do 3 dnů ohlásit svou adresu policii po příjezdu. Specifická vládní nařízení stanovují roční kvóty pro počty žádostí o zaměstnanecké karty podaných na jednotlivých velvyslanectvích (např. nařízení vlády č. 220/2019 Sb. a pozdější předpisy určují kvóty pro ekonomickou migraci z vybraných zemí).

‍

Zákoník práce (č. 262/2006 Sb.) – na pracovněprávní vztah se cizincem se plně vztahují ustanovení zákoníku práce jako na kteréhokoliv jiného zaměstnance. Cizinec má stejná práva a povinnosti (pracovní doba, mzda, příplatky, bezpečnost práce, ukončení poměru atd.). Je třeba respektovat limitaci doby určité (maximálně 3 roky a max. třikrát opakování, není-li zákonná výjimka) i u cizince – nelze sjednávat nekonečnou řadu krátkých úvazků jen kvůli prodlužování víz. Rozdílem je, že pracovní poměr cizince může fakticky skončit i odnětím víza/povolení – pokud cizinec ztratí oprávnění k pobytu a tím i právo pracovat, nemůže dále zaměstnání vykonávat. Zaměstnavatel by v takovém případě musel ukončit pracovněprávní vztah (typicky dohodou nebo výpovědí pro překážku na straně zaměstnance). Z hlediska druhu smlouvy není omezení – cizince lze zaměstnat na plný či zkrácený úvazek, na dobu určitou i neurčitou (s ohledem na platnost povolení), nebo i na dohody mimo pracovní poměr (DPP/DPČ), pokud má potřebné povolení k práci. Nicméně, jak uvedeno výše, u zaměstnanecké karty zákon vyžaduje minimální hodinový úvazek a příjem. Pokud by cizinec pracoval na DPP/DPČ, stále platí povinnost mít zaměstnaneckou kartu či povolení – výjimkou jsou jen ti s volným vstupem na trh práce, ti mohou pracovat bez omezení stejně jako občané ČR.

‍

Další předpisy: Mezi relevantní patří také vyhlášky Ministerstva vnitra k provedení zákona o pobytu cizinců (např. vyhl. č. 429/2010 Sb. o vzorech dokladů – stanoví podobu zaměstnanecké karty), nařízení vlády o stanovení jednotných postupů pro programy ekonomické migrace (např. NV č. 291/2019 Sb. zavedlo mimořádné pracovní vízum pro Ukrajince v zemědělství, NV č. 220/2019 Sb. stanovilo kvóty pro programy atd.), a dále metodiky úřadů (MPSV vydává pokyny pro Úřady práce, MV metodiky pro OAMP).

‍

V oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění je klíčový zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění (účast cizinců s dlouhodobým pobytem na veřejném pojištění) a zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění + 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění (definují vznik pojištění při zaměstnání). Tyto zákony z pohledu zaměstnavatele nestanoví odlišnosti pro cizince – hlavní je splnit ohlašovací povinnosti a odvádět pojistné stejně jako za české zaměstnance.

‍

Proces zaměstnávání cizinců z Ukrajiny, Filipín či Mongolska na hlavní pracovní poměr vyžaduje pečlivou přípravu a spolupráci s úřady. Klíčové je zajistit pro cizince potřebné povolení k zaměstnání a pobytu (typicky zaměstnaneckou kartu) a splnit oznamovací povinnosti vůči Úřadu práce. Při dodržení všech kroků a zákonných požadavků může zaměstnavatel úspěšně získat pracovní sílu ze zahraničí a cizinec legálně pracovat s plnými právy zaměstnance. Další informace poskytuje např. Ministerstvo práce a sociálních věcí na svém webu v sekci Zaměstnávání cizinců a Integrační portál MPSV, kde jsou ke stažení i potřebné formuláře a přehledy povinností. Sledování aktuálních změn (např. kvót programů, výše minimální mzdy, novel zákonů) je doporučeno, neboť legislativa v oblasti migrace a zaměstnávání se může vyvíjet.

‍

Tento článek čerpá z veřejně dostupných informací a dat k únoru 2025. Uvedené informace slouží pouze pro obecnou orientaci a nelze je považovat za právní radu.

‍

Užitečné odkazy: 

• Postupy a povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání cizinců, kteří nemají volný přístup na trh práce 
• Program kvalifikovaný zaměstnanec
• Programy ekonomické migrace 
• Zaměstnávání uprchlíků

‍

Mějte přehled o pracovních dokumentech díky Advanto People.